☼LadyKopřivA☼

Orig.: Dracula (1897), podrobněji v Databázi knih. Pozn.: Vyposlechnuto coby audiokniha.

Jako nejspíš každý, tak i já znám spoustu pozdějších zpracování Drákuly a ozvěny jeho literární postavy z mnoha zdrojů. O to víc mě tento klasický román příjemně překvapil. Především upír je tu vylíčen velmi uvěřitelně. Na děsivosti mu přidávají prvky jako vjemy zápachu či zrůdnost zjevu, na mystičnosti fakt, že reaguje a chová se jinak než lidé. Tohle bývá v různých zpracováních zcela opomíjené. Proto se mi líbilo, jak pečlivě je tu vykreslené pozoruhodné a podivné chování a myšlení této figury. Líbila se mi atmosféra celé knihy.

Hlavní hrdinové jsou sympatičtí, Mína je chytrá a odvážná, takových postav není nikdy dost. Co se týká stylu – kdyby gentlemani z poloviny 19. století mluvili a vyjadřovali se moderně, spíš by mě to rušilo. Záplava emocí, které si lidé vzájemně vyjadřovali, a s nimiž situace prožívali, mi tu nevadila. Naopak, může být pro dnešního čtenáře paradoxně osvěžující. Ostatně, kdy naposledy mě kniha vedla ke skutečnému zamyšlení nad pojmy "zblednout hrůzou" nebo "pocit absolutního štěstí"? Působilo to opravdově.

Pár postřehů:

1) Román nepostrádá sem tam jiskru suchého britského humoru, až jsem se zasmála nahlas, což mi četbu zpestřilo.

2) Van Helsing pendloval na trase Londýn-Amsterdam s takovou svižností, že by se mu o tom dnes mohlo jen zdát.

3) Pokud si člověk dá záležet, ani honba za upírem mu nemůže zabránit, aby se nezapomínal dobře a pravidelně stravovat.

Na závěr citát: "Nikdy se nebojme přemýšlet."

☼LK☼