Čertovo lejno
Možná jste se už setkali s tímto zvláštním názvem ločidla, miříkovité rostliny rodu Ferula - Ferula assa-foetida. Různé druhy tohoto rodu divoce rostou v areálu od východního Středomoří po střední Asii. Slovo ferula v latině zančí hůl (např. pastýřská hůl). Odkazuje to na vzrůst rostliny, jejíž mohutné květenství může dosáhnout výše 3 metrů.
Příbuzenstvo miříkovitých naznačuje aromatičnost rostliny, jakou se vyznačuje např. kmín či koriandr, některé miříkovité mají kulinářské využití, jako třeba mrkev nebo petržel, jiné jsou daleko „tvrdšího ražení“, třeba bolševník či bolehlav.
Ločidlo čertovo lejno je někde uprostřed: Jedlé je, ale odporně páchne. Další část jeho latinského názvu to vystihuje: asa = hnus, foetidus = smradlavý.
Ločidlo roste nejprve přízemně, kdy z mocného ztloustlého kořene raší jen zpeřené listy, v pátem roce vyhání mohutnou lodyhu. Jak uvádí Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí z r. 1908 (botanika.wendys.cz):
„Dokud jest květonosná lodyha mladá, jest zahalena do blanitých pochev a připomíná poněkud zelnou hlávku; když trochu povyrostla, podobá se květenství karfiolu - tak hustě jsou kvítky směstnány. Teprve později se jednotlivé osy květenství prodlužují (…). Rostouc velice rychle, lodyha nemá dlouhého věku: po 6-7 týdnech již hyne.“
Plod je červenohnědá dvounažka.
Ločidlo má vlastního brouka, Neoplocaederus scapularis, což je středoasijský tesařík, který rostlinu spásá.
Z dužnatého kořene, který je zakrytý hustými vlákny, se získává pyskyřičná šťáva, která na vzduchu tuhne v hnědé hrudky. Extra silně páchne po česneku a cibuli. Koncentovaná pryskyřice si dlouhodobě zachovává své senzorické projevy.
Jako koření („asa“ či „asa foetida“) se používá hlavně v indické a perské kuchyni i v ajurvédských předpisech.
Mletá sušená droga se často míchá s rýžovou moukou, aby bylo snažší její dávkování, po několika letech však vyčichá. Má výrazně žlutou barvu, někdy se jí užívá také jako žlutého barviva. Přehled halvních složek této suroviny můžete naleznouti tu.
Zajímavé je, že její výluh je součástí Worcestrové omáčky.
Při tepelné úpravě smažením ztrácí asa své děsné aroma. Chuť lze popsat jako pikantní, hořkou a pižmovou, podobající se cibuli, časneku a vtíravě lanýžovou. Podobně jako kmín nebo fenykl i asa má pozitivní účinky na trávení a zmírňuje nadýmání.
Pryskyřice sama je někdy také nazývána asant a odnepaměti jí bylo využíváno při exorcismech, k zahánění démonů a negativních sil a jako prostředku k energetivcké očistě. Lze ji spalovat na uhlíku jako kopál nebo jiné rostlinné pryskyřice. Pro obřadní účely je řazena k planetně Marsu, zemskému a ohnivému elementu, barvě červené, hnědé a červenohnědé.
A nesmímě také opomenout víru v afrodisiakální účinky výtažku z této podivuhodné rostliny! :)
☼LK☼
