Magické myšlení, disciplína a brána do spodního světa
Na konci knihy Učení dona Juana od Carlose Castenady je šamanův učeň – autor knihy – přesně a právě v situaci, kdy mu stačí udělat jeden krok a plně se odevzdá magické realitě a magickému myšlení. Je to chvíle, kdy je možné poprvé projít branou.
Před touto chvílí je člověk mnohokrát svědkem podivných shod událostí, dokáže vykládat symboly, chová se, jako by věci i zvířata a rostliny měly svého ducha.
Projít branou znamená, že tomu začneš skutečně věřit. Že to plně a pravdivě přijmeš.
A ona chvíle, kdy je poprvé možné projít branou, je také chvíle, kdy autor knihy odchází.
Je důležité vědět, že přijmout magické myšlení za druhý stav bytí je pro lidskou mysl velmi náročné. Nikdy s tím nespěchej. Člověk je stále na cestě. Projít do magické reality je jen jeden z kroků.
Čteš tady, protože chceš znát víc. Hodí se tedy pár upozornění.
Pamatuj si, že magie je napořád. Pokud s ní začneš zacházet, už není možnost se vrátit. I když s ní zacházet přestaneš, pořád tě bude provázet. Pokud s ní budeš zacházet nesprávně či svévolně škodit, i když přestaneš, dožene tě.
Magií je možné mnohé dát i brát, ale vždy za určitou cenu. Předem měj na mysli, jakou cenu jsi s to zaplatit.
Když budeš kráčet po šamanské cestě, bude to obohacovat tvůj život i život tvých blízkých. Je to koktejl životní filozofie a moudrosti, soubor cvičení práce s podvědomím, způsob, jak si urovnat život. V této rovině budeš odvádět opravdovou šamanskou práci, setkávat se se zvířecími rádci, přijímat věci v životě novýma očima.
Ovšem je možné, že z nějakého důvodu budeš muset hlouběji. Co mě dovedlo do těch nejhlubších sfér, to ti můžu říct – bylo mi souzeno potýkat se s lidmi, kteří tyto sféry již navštívili. Takoví lidé bohužel někdy chtějí škodit. Já i tato setkání k zlosti beru jako svou cestu. Svoje zkušenosti jednou předám, i když ne zde na stránkách. Ale stojí i za tímhle textem, čímž chci říci, neber moje slova na lehkou váhu.
Pohybuj se tedy na své cestě svobodně, uchovávej sílu a zachovej si ostražitost. Vždycky musíš přesně vědět, kde zrovna jsi. Což možná zní jednoduše, ale v magické realitě to snadné není. Nikdy nevstupuj nikam, kde nemáš věci pod kontrolou. Pokud uvidíš, že je nutné vstoupit na takové místo nebo jednat s duchem, kterého se obáváš, nejprve se vrať a hledej způsob, jak tuto situaci dostat pod kontrolu. Tvoji Průvodci a Pomocníci ti přinesou rady. Teprve až budeš vědět víc, pokračuj.
Průbojnost je dobrá, netrpělivost je velmi špatná. Zachovávej disciplínu, jestli nechceš přijít o rozum.
Neříkám „Ničeho se neboj.“
Strach bude tvůj soupeř. A nezapomeň – když s někým bojuješ, je to ta nejlepší příležitost se něčemu přiučit. Každý boj je lekce. O strachu a boji s ním se v Castenadově knize také můžeš dočíst.
(Ten text je k nalezení i na síti, bohužel nemohu sem dát odkaz, protože bývá na webech, které jinak píšou o spikleneckých teoriích, a už jsem se setkala s tím, že lidé, kterým jsem ten odkaz poslala, tím pádem nechtěli číst ani Castenadův text. To je taky docela poučné, je to jako bychom řekli, že sonet starého mistra je odpad, protože ho někdo vyvěsil na stránky, kde je jinak samá braková poezie.)
Ale zpět k otázce strachu, je hloupé strach necítit a hloupé strachu podléhat. Přemýšlej o tom, proč je tu a co chce sdělit a nenech se jím přemoci. Někdy taky není špatné ho poslechnout.
Neříkám „Ničemu nevěř.“
Věř svým bohům (či Bohu…). A věř hlasu svého srdce. Nejprve ho musíš najít. Nusíš ho najít tak, abys ho dovedl/a slyšet i za té nejstrašnější bouře. Musíš ho najít tak, abys ho dokázal/a slyšet i na opravdu děsivých místech. Protože šaman se někdy při své práci musí podívat i na taková místa.
Slovy dona Juana, „záleží na tom, aby cesta, po které jdeš, měla srdce.“
☼ LK ☼
